Lyžák není zasazenej do nějakýho konkrétního roku, čili jde vlastně o takovej devadesátkovej amalgám, kterej se snaží hlavně postihnout esenci. Ale abysme nebyli úplně neukotvený, můžeme říct, že jde spíš o druhou půlku devadesátek s nějakýma drobnýma popkulturníma přesahama do začátku nultejch let.
Poďme si říct, co vlastně takovej průměrnej teenager normálně dělá. Obvykle po příchodu domů shodí bágl, řekne “du ven” a valí za svou partou. “Chození ven” je zásadní. Obvykle to nemá žádnej cíl - v podstatě je to jen poflakování se po ulicích a kecání o tom, co kdo ze třídy udělal nebo řekl, jakej kluk je “hafo” a jaká holka “trapka”. Vobčas někdo dotáhne flašku, která se veme na hřiště nebo do parku, kde koluje z ruky do ruky. Někdo si u toho zapálí špinku a vopravdovej masér něco posprejuje svým neumělým tagem. Každá parta má silnější a slabší kusy - ty, co maj menší ramena, si musej občas vystát nějaký stěry na jejich účet, ale je to v rámci party, takže je to óká.
A pak jsou tu specifický činnosti. Když je na to počasí, jde se na pajtl - ne kvůli tomu, že by člověk potřeboval tolik meruněk pro upevnění zdraví, ale proto, že čórovat je za plotem je vítaný dobrodružství. Další možnost, je poslouchat muziku. I to se dělá v partě (a nejlíp s flaškou lohnutou rodičům) a hodnota dobrýho mixtejpu je v bandě hodně ceněná. Pokud zrovna v bedně valí hitparáda (jasněže Eso, přinejhorším Medúza), jede se to i s klipama. Vo nejnovějších zprávách o oblíbenejch skupinách se pak hodně mluví a komentuje se aji posun dobrýho songu v hitparádě.
Holky společně čtou aji časáky, protože nic nezpůsobuje takovej výtlem jako zjistit, co zas kterej degen poslal do “Láska, sex a něžnosti”. Odvážnější party můžou sledovat i péčko na videu, co někdo našel v zadní řadě tátovejch videokazet. Oblíbenou činností hlavně ve škole a na školních akcích je posílání si psaníček. Některý kolujou po třídě a přečtou si je všichni, jiný posíláš konkrétnímu člověku (což samozřejmě nezaručuje, že si je někdo po cestě neodloví a nepřečte, aby se ti vysmál). To je ostatně něco, co je dobrý propsat i do hry. Pokud chceš vytáhnout holku v noci ven, klidně jí strč pod dveře dopis.
Když seš zrovna sólo a nemáš kolem sebe partu, můžeš dělat různý věci - třeba chodit po ulicích a poslouchat na walkmanovi oblíbený pecky (pořádný frajeři už přecházej na diskmany). Důležitý je, jak vypadáš ty, i tvůj pokoj. Takže vybírání novejch hadrů nebo barvy rtěnky a zdobení ložnice plakátama z časáků je dobrej způsob, jak zabít čas něčím produktivním. Časáky můžeš číst taky v předstihu sám/sama. Kvůli muzice se kupuje Popcorn, kvůli zábavě Bravíčko. Holky maj o něco pestřejší výběr dívčího lajfstajlu v Top dívce, Dívce a Bravu Girl. Samozřejmostí jsou užitečný přílohy s nažehlovačkama a fejkovým tetováním. Pro borce je pak vítaným zdrojem zábavy, pokud dokážou splašit nějakej erotickej magazín typu Leo (co fotrovy oči nevidí…).
Pokud zrovna prší, parta se nesejde a není k dispozici nová VHSka, seš holt odkázanej/á na bednu. Stálice nedělního odpoledne je Volejte řediteli s Železným, kterej tam ukazuje svoje koláčový grafy. ČTčko nikdo nesleduje, pokud tam zrovna neběží Medůza. Takže brousíš Novu, občasně Premiéru (budoucí Primu) nebo Markízu. Poulíčka s jeho Kolotočem a podobný srandy sledujou přiznaně jen vypatlanci, zato lehká erotika v Peříčku nebo Počasíčku, je ten pravej vodvaz. Gumáky nedávno vystřídalo Tele Tele, takže hlášky Cardy Retardy jedou v plný palbě.
Podstatný jsou seriály. Dallas je tak pro tvoji bábu, ale vědět, kdo se s kým rozešel v Merlose Place a Beverly Hills, musíš. Holky maj samozřejmě Natálii v Divokým andělovi. Fantastický jsou i kriminálky s dlouhovlasýma sexoušema v hlavní roli (Odpadlík, Vražedný pobřeží, Jump Street 21, MacGyver). Ale svoji denní dávku napětí (a poprsí) si vodneseš i z Pobřežní hlídky. To ale není všechno. Pořádný dobrodružství ti každej tejden doručí i Xena, Hercules, agenti z Akt X nebo Buffy, zabíječka upírů. A sázet se, kdo vyhraje, kdo s kým skončí nebo kdo měl pravdu, můžeš u pořadů jako Pevnost Boyard, Hry bez hranic, Rande (Slávek Boura!) a Věřte nevěřte.
Dobrá kolektivní zábava jsou taky videohry. Maséři maj doma Segu nebo Playstation. Tam se často potkává parta, aby zjistila, jestli je hustší postava v Mortal Kombatu Raiden nebo Sub-Zero, ale fajn jsou aji adventury typu Sonic. Multiplayerový hry se ale pařej hlavně po škole v učebně informatiky nebo přímo v hernách počítačovejch her, kde platíš vod čtvrt hodiny. Vystřílet jiný kriply ze třídy se ti poštěstí v Doomovi nebo Duke Nukemovi a vo něco sofistikovanější zábavu přinášej strategie (Warcraft, Command and Conquer, Age of Empires atd.).
Hraní pogů a vyměňování hokejovech kartiček je příznačný spíš pro mladší děcka a nerdy, co z toho ještě nevyrostli, ale holky ve třídách, který se chtěj trochu odlišit, maj doma sadu tarotovejch karet a vykládaj je pro spolužačky, aby věděly, jestli to teda s tím borcem vyjde nebo ne. Samosebou, duchařský seance jsou něco, co se na školních akcích dá provozovat jako vítanej zdroj zábavy, ať už věříš, že na tebe vyskočí nějaký hororový monstrum, nebo si z toho děláš jenom prdel.
Proč ti to říkáme? Je jasný, že bednu nebo komp si s sebou na Lyžák nevemeš. Ale je dobrý mít nějaký náboje, vo čem se s ostatníma bavit, ne? Tak nepodceň přípravu!